England ♥

19. července 2015 v 14:38 | Nobody |  Fotografie:)
Krásný den všem! :)
Šedivost posledních dní vystřídal sluneční třpyt. Temná mračna, která se houževnatě usadila nad námi se pomalu rozpouští a Slunce opět přebralo své zlaté žezlo. Nastal čas všech kouzelných bytostí, vodní víla nás svým medovým zpěvem vábí přímo do svých útrob.
I když se dnes opět zatáhlo, přesto je horko a léto se dožaduje pozornosti.
Právě proto jsem zvolila lehce stravitelný článek, který nás zavede přímo do srdce Anglie, kde jsem vybrala takové fotografue, které korespondují s letní atmosférou.

Oxford!♥
Navždy mi bude připomínat mé Bradavice♥...Je to doopravdy
monumentální místo.
Slza slzu střídá...

Oxfor z trochu jiného pohledu...
Magické!


Stonehenge!!♥
Je neuvěřitelné, jak snadno lze učinit z tak magického místa ráj pro selfie a společné fotografie!
Z každého úhlu jich lze učinit tak 2000? :D :3
Úcta však zůstává!


Nepřopomíná vám to náměstíčko z Bradavic, kde se procházel Severus Snape? ♥♥
Není to doopravdy ono? ;)
Žer slimáky!

Ne, nebudu se chlubit, ale prý vypadá jako katalogová! :D
Tower Brigde! :3

Moje srdcovka!♥ Hned druhá úchylka pro telefonních budkách!
Anglický autobus!

Warwick!♥
Absolutně monumentální! Nikdy jsem nic takového neviděla.
Interiér vám vezme dech! :) I ten exteriér

Důkaz toho, že Londýn je opravdu rozporuplné město! :D

Povězte mi svůj názor do komentářů :)
A odpovězte mi na otázky :D
Ještě jednou přeji krásný den!! :)


Nobody♥
 

The green men..

11. května 2015 v 16:25 | Nobody |  Moje názory
Krásné odpoledne všem!
Nedávno jsem narazila na téma, které mě bylo již předtím známé, ale nikdy jsem o něm s nikým nediskutovala.
Myslela jsem si, že mé znalosti nesahají do hloubky tohoto tématu, ale zjistila jsem, že přesahují většinu.

The green men..

(reliéf "Zeleného muže" v Plzni, zdroj-archiv časopisu Slavonie)

Archetyp zeleného muže se vyskytuje již staletí po celé zemi. Najdeme mnoho hypotéz, které vysvětlují, kdo jsou oni zelení muži.Tyto obrázky mi byly předloženy cca. před měsícem.
Doplňující úkol byl: "Zamyslete se a napište následné zamyšlení o tom, jaká je pravá podstata zelených mužů."
Nikdy jsem o nich neslyšela, ale jeden pohled mi stačil a věděla jsem odkud vítr vane.

Můj názor


Prameny bych hledala v keltské mytologii, kdy se lidé obraceli k přírodním bohům, spatřovali bytosti jako jsou elfové, víly, skřítci atd. Jejich život byl v harmonii s přírodou, jako s hmotným celkem - duší.
Vykonávali různé rituály na počest svých bohů a Matce přírodě. Například rituál Púdža (jedná se o každodenní osobní rituál, kdy se jedinec dostává do souladu s přírodou a je schopen spatřit její dary a bytosti. Tento rituál je rozmanitý, vede přes velkolepé slavnosti, až po malé náhodné okamžiky, kdy si člověk vymezí chvíli ze svého života a věnuje ji bohům a přírodě, odevzdává se srdcem. Nezáleží na velkoleposti, ale na síle, víře a čistotě)

V keltské mytologii je objevuje bůh Cernunnos, který je strážcem lesa, lesní zveře a nejčastěji se zobrazuje v podobě jelena, či s jeho parohy. Je manželem Trojí bohyně, která se objevuje jako Panna, Matka a Stařena a její život zobrazuje koloběh pohanského roku. Cernunnos se postupem roku mění v mladíka, muže a manžela, který chrání těhotnou bohyni a postupně odchází do podsvětí, kde vládne.
Často je nazýván "Rohatým bohem" a někteří lidí ho zamněňují s Ďáblem.
Bůh a Bohyně se navzájem doplňují, on je symbolem mužské síly a ona ženské síly.
Sama Bohyně je více známá, ale Cernunnos je její nedílnou součástí. Takže dle mého názory jsou Zelení muži zobrazením tohoto boha.

Všimněte si, že na některých obrázcích mu listy utvářejí rohy, což značí tuto symboliku. Praticky na všech jeho zobrazeních má okolo sebe věnec z ratolestí a některé mu vyrůstají z úst-příroda ho protkala. Věnec by mohl značit pomyslnou korunu, krále přírody, avšak nemá působit zastrašujícím dojmem, ale takovým, že se na něj můžete obrátit.
Jeho výraz vždy značí moudrost, autoritu, někdy radost, jindy trápení, ale nikdy by neměl působit zlým dojmem.
(Cernunnos, zdroj-http://imgarcade.com/)

(Trojí bohyně, zdroj-lidovelecitelstvi.boger.cz)
Tento archetyp pohanského boha, keltského skřítka- se objevuje po celé zemi. Pronikl i do křesťanských památek. Jedná se o velmi starou symboliku, která pochází od přírodních národů, nejčastěji se však objevuje v Evropě.
Většinou se vyskytuje vysoko v rozích, což ukazuje, že nás dohlíží z výše a my sami k němu musíme pozvedat hlavu, nebo před dveřmi, jakoby chránil ono místo.

Pokud vás toto téma zaujalo, můžete si o tomto "mystickém" archetypu přečíst v knize Cestami zelených mužů (soubor studií a reflexí zabývající se tímto tématem).- osobně jsem tuto knihu nečetla.
Tato symbolika se ale objevuje i v kultu Wicca, kde o Bohyni a Bohovi najdete další, zasvěcenejší iformace-Kniha stínů (knihu jsem četla), či další knihy spojené s Wiccou. Tato skutečnost se většinou neuvádí, ale Bohyně a Bůh je s tímto náboženstvím úzce spjat.

(Bůh a Bohyně dle wiccanské tradice, zdroj- wilhellmine.blog.cz)
My, jakožto lidé uspěchané postmoderní společnosti, ubíjeni stereotypem, chaosem, stresem, podvody a dalším skvělým výčtem, se začínáme ohlížet do minulosti. Hledáme klid, snažíme se proniknou do naší podstaty. Prameny nás volají zpět a my reagujeme tím, že se zajímáme-upoutá nás známé, avšak zapomenuté, ale známé.
Proto se lidé opět začínají zajímat o magii.
Proto se opět začali zkoumat Zelení muži.

Doufám, že vás článek zaujal.
Prosím, svěřte se svými názory do komentářů :)
Krásný den :)

Nobody

Ta moucha má vážně zvláštní křídla- Chapter 1 ♥

1. května 2015 v 15:34 | Nobody |  Ta moucha má vážně zvláštní křídla
"S cukrem nebo bez cukru?"
Prodavačka se snědou pletí se na mě povzbudivě usmála, i přes to, že se jí v očích viditelně značila únava.
" Bez cukru".
Podala mi velký kelímek s černou kávou s extra kofeinem, který měl zaplašit únavu z dnešního dne. Práce psychiatra je náročná sama o sobě a co teprve tehdy, kdy má člověk nevysvětlitelnou tendenci vžívat se do rolí svých pacientů.
Vše by asi bylo jednoduší, kdybych se řídil slovy profesora, který měl projev při mé promoci:
" Vybrali jste si náročnou profesy. Většina široké veřejnosti by se mnou nesouhlasila, protože žijí v bláhovém domnění, že psychiatři mají za úkol předepsat slabším osobnostem léky a trpělivě si vyslechnout jejich problémy. Možná i někteří z vás sdílí tento názor s nimi. Do jisté míry je to pravda, ale pravý psychiatr je něco jako schránka. Schránka, která nemá srdce. Ano, slyšíte dobře. Pravý psychiatr nemůže mít srdce, musí si vytvořit jakousi bariéru, která ho chrání před problémy, které se na něj budou hrnout ze všech stran celý život, pokud se tedy on nestane tím problémem."

Když nad tím tak přemýšlím, čím dál víc zastávám názor, že člověk, který tak efektivně rozdával moudra, byl pouze nasazeným hercem a ne psychiatrem praktikující toto povolání.
Jednalo se totiž o pouhou nekřesťanskou hříčku slov, která měla za úkol velkolepě zakončit studium.
Za ty roky, co pracuji, jako psychiatr jsem zjistil, že je prakticky nemožná nevžívat se do rolí svých pacientů. Úplně vynechávám ty, kteří si vybudují svoji vlastní ordinaci pro manželky podnikatelů a majitele velkých firem, které k němu chodí jako k přítelkyni, kterou pro svoji osobitost už dávno ztratily. Nikdy jsem je nepochopil.
Možná jsem staromódní a nesžitý s moderní dobou, ale připadá mi hříšné všechny ty roky studia, propocených košil, sklenic vína a nervy drásajících zkoušek zahodit, ale tady bude asi ten problém, pro milion(y) na účtu.
Já jsem celý život pracoval v léčebnách, jednou jsem měl také svoji ordinaci, ale právě kvůli rozrůstání těchto "přítelkyň" jsem ji byl nucen zrušit.
Ale tato práce se nedala srovnat s prací v léčebnách, je to jako bychom srovnávali extra pálivou chilli papričku s pepřem, nesrovnatelné.
Nacházíte úplně odlišný svět, než v jakém se pohybuje většina lidské populace, pravidla přestávají platit, nová začínají, postupem času zjistíte, že morální hodnoty dnešního světa jsou zcela směšné a předsudky zanedbatelné.
Viděl jsem, jak si lidé navzájem dělají hrozné věci, takže o lidské rase nemám moc velké mínění, řekl bych pracovní deformace?
Zjistil jsem, že dobro a zlo je zcela imaginární, neexistuje.
Vzniklo, aby lidé mohli odsuzovat druhé. Tyto dva imaginární pojmy se vyvinuly z lidského chování, které lidská společnost byla ochotna tolerovat a které naopak zavrhovala.
V léčebnách už neexistuje ani to.
Nepamatuji si jména všech léčeben, které jsem prošel, není to ani možné, ale jednu jedinou si pamatuji.
Byla to ta poslední, v které jsem pracoval. Sanatorium u sv. Lukáše. - Sanatorium u sv. Lukáše. Sanatorium u …!
Kolikrát jsem hledal záchranu na dně whisky, na dně zapomnění. Hledal jsem několik cest, které
by mi pomohly zapomenout, možná bych si už sám prostřelil hlavu, kdybych nebyl takový zbabělec.
Nejedná se o Sanatorium sv. Lukáše, mohlo se to stát úplně kdekoliv, ale ona si vybrala právě toto místo, i když vybrala je poněkud nadsazené slovo. Nikdy jsem o jejím příběhu nikomu neřekl, bál jsem se, že bych ji tím mohl prozradit, ale potřebuji to.
Potřebuji ze sebe shodit ten pocit, který mě už léta dohání k šílenství, zažírá se mi do každé buňky v těle a pohlcuje mě celého, jako had svoji oběť. Kdo nikdy nezažil ten pocit tíživého tajemství, nepochopí mě.
Celá léta jsem hledal řešení, ale to správné, mě napadlo, až po tak dlouhé době, pravděpodobně jako trest za to, co jsem tenkrát provedl, než jsem pochopil. Nemohl jsem jít ke zpovědníkovi, nemohl jsem se svěřit nikomu, ale předci tady jedna možnost celou dobu byla.
Dávám její příběh vědět celému světu a ulevuji své už tak černé duši.
Napsal jsem knihu. Knihu o ní.
Bůh mě za to pravděpodobně potrestá, ale já už mám svoji cestu do pekla dávno určenou. Už jen poslední krok ke spáse, ale já ho nejsem schopen udělat. Nejsem schopen zaklepat tomu tlustému nakladatelovi s oblekem o dvě velikosti menší, než by měl správně být a dát mu návrh na moji knihu, kterou by beztak bez přečtení vydal.
Jsem zbabělec a srab. Bídná veš a lhář. Hyena a podrazák.
" Pane, jste v pořádku, už jste promeškal nejméně dvacet zelených, pozoruji vás už nějakou dobu". Vedle mě stála mladá dívka, patrně středoškolačka ve školní uniformě.
" Ehm, děkuji, já jsem se zamyslel", poskytl jsem jí patrně ne moc uspokojivé vysvětlení na člověka, který už dobrých dvacet minut stojí u přechodu a není schopen ho přejít.
"Všimla jsem si", usmála se na mě, jakoby nic.
" Teď už vám zase jedna utekla".
"Příště už neuteče", prohlásil jsem a pokusil se o něco jako úsměv.
Dívka pokrčila rameny a otočila se ke mně zády připravené odejít.
"Slečno, počkejte na mě", udělal jsem pár kroků a chytil jí za rameno. Dívka sebou cukla a podívala se na mě s výrazem v očích, který jasně říkal, že nejsem normální.
" Tohle je pro vás", vytáhl jsem z tašky tlustý sešit a vrazil jí ho do ruky.
" Podívejte, zelená, tentokrát ji už musím stihnout".
Když jsem se na druhé straně otočil, dívka listovala sešitem. Úpěnlivě jsem doufal, že ho nevyhodí. Tělem mi projela obrovská úleva, když se zaujatým výrazem ve tváři vložila sešit do své školní brašny. Sbohem mé tíživé svědomí, sbohem ty tlustý chlápku v nakladatelství. Teprve teď začínám doopravdy žít.

Dívka tentokrát nehodila tašku do kouta. Vyndala z ní ošuntělý sešit a začala číst, samým rozčílením si nesundala boty, ani kabát. Listovala sešitem rozčíleně, přeskakovala ze strany na stranu. Čím dále se dostávala, tím více byla rozrušená. Čelo ji orosil pot a kolena oddalovala od sebe. Nechápala to, nedokázala pochopit, proč jí ten cizí muž dal do ruky tak zvláštní dílo. Přemítala, co vlastně drží v rukou, bude to jen jeho výplod fantazie, něco takového se nemohlo stát.
" Amando, pojď dolů, večeře je na stole"!
Dívka vstala a rozeběhla se dolů, sešit nechala otevřený na stole. Do pokoje otevřeným oknem pronikl vítr, pohrával si se stranami, působil jako by měl vlastní vůli. Najednou ustal. Na sešitě bylo výrazným písmem napsáno: Léčebna u sv. Lukáše- Emily Blacková
Nobody
 


Memories, holiday, summer, sun...♥♥♥

26. dubna 2015 v 12:07 | Nobody |  Fotografie:)
Hi my dear friends!:)

Dnes jsem si užila parádní den, naladila jsem se na vlnu smíchu, pohody a harmonie a proto jsem se rozhodla vést v tomto duchu i dnešní článek .
Vyhrabala jsem pod tabletovým prachem loňské fotografie z Chorvatska, které jsem nafotila zcela sama
:3

Fotky jsou ze Splitu, Omiše a Diokleciánova Paláce..Takže doufám, že se Vám budou páčit! :)

Split..Chorvatsko..kouzelné uličky.. ♥

Split..Magická zákoutí..sen..chtěla bych mít podobný dům..:3

Moře, podvečer, teplo, větřík, vůně, kameny..Omiš Duče...;)

Tady bych chtěla bydlet♥ Opravdu můj styl..Nádherné!:3

Omiš..nádherná scenérie..domy..vyzdvyhuje krásu..:)


Ulice ve Splitu, ruch, život obyčejnných lidí, neznámo..:)


Nádhera..moře, podvečer..šum moře..oddych..♥


Božské...:3

Diokleciánův palác....:)


Palačinky od jednoho fešáka :D..Forever ♥♥♥♥

Napište, jak se Vám fotografie líbí a jestli mám dále fotit a přidávat :)
Záleží to na vás :))
Krásný den!
Nobody

Gold glitter own time..♥♥

19. dubna 2015 v 21:14 | Nobody
Hi my dears friends! :3
Venku se obloha projasnila, zalilo nás slunce.
Démonická mračna, která se usadila nad námi se začínají pomalu rozpouštět.
Proto jsem zvolila příjemný článek, naprosto pozbývající negativa, která by se nám mohla usadit v životě.
Krásné počtění! :)

♥ Beloved thing..1.. S elegancí ježka-Muriel Barberyová (filosofický román)
Obálka titulu S elegancí ježkaNa konci nebudete stejní.
Dílo, které sleduje dvě hlavní postavy, které nám sprostředkovávají dva odlišné pohledy na svět. Poukazuje na předsudky lidí, kvůli kterým nedokážeme vidět krásnu, čistotu.
Renée- krásná bytost, domovnice. Lidé jí zařadili do společenského žebříčku hodně dolů. Připadá jim škaredá, je oplácaná, sama, nuzná domovnice. Ona však miluje filosofii, vznáší se nad oblaky absolutního bytí.
Paloma- neobyčejná, bohatá 12ti letá dívka. Talentovaná, intelektuální bytost, znuděná stereotepním během světa.Zhnusená životem se snaží najít krásné okamžiky, které by jí přesvědčili o tom, proč nespáchat sebevraždu. Miluje japonštinu.
Co se stane, když je poznáte??

♥ Beloved thing..2..Kaiser Chiefs- Coming home..
Nechápu, proč se mi líbí...
Znám jiné..oduševnělejší..dynamické, smutné..pomalé...
But I love it!...Chápete to? Co je na ní..Má v sobě magii, je jiná..Je výjmečná...

♥ Beloved thing..3.. Sucker Punch..(film)

Epické..Monumentální..
Nebudu nic psát..Shlédněte toto video...Nenechá vás nepustit si ten film..
Pak už stačí jen pochopit....

Viděli, četli jste něco z tohoto?
Pokud ano, napiště do komentářů..
Co si o nich myslíte?
A co vaše milované věci?? :)

Nobody


Love is cruel...my darling♥♥

10. dubna 2015 v 11:52 | Nobody |  Moje literární výtrory:3
Hi my dear friends! :3
V tak prosluněném dni, jako je ten dnešní je škoda zatěžovat si hlavu problémy zkaženého světa, je čas zvolit odpočinek, smích, volit věci zcela prozaické.
Tady je jeden z mých výtvorů.. s lehce pochmurným tématem, ale člověk se jen tak jednoduše nemůže vymanit ze spárů temnoty.
Pravdou je, že pravá podstata lidských bytostí je vždy přitahována něčím zkaženým, temným..hříšným...
Uspokojme tedy své hříšné já! ♥
Háv zapomnění halí tvou bledou tvář,
milostných slov bych se již těžko dohledal,
v područí pána, který tě obelhal,
posedlá zmítáš se, tvůj temný lhář.
krvavý sníh do tvého klína padal,
v jeho očích šílená zář,
žalostná píseň, zaseknutý slabikář,
v dlaních zlatý chomáč, který si natrhal.
krvavou cestou na zádech ho strojí-váš,
smrt, ten odér, ten pach, kterým jsem se zajíkal,
celou svou duši, mu v tu chvíli dáš.
krutým žárem, naši lásku spaloval,
prázdnota halí kraj, kaplanův pohřeb se skloubí v náš,
ty smyslná děvko, holubičko střelená, věř, že ten, kterým jsem býval, tě miloval.

Svěřte se mi se svými názory na můj sonet...Napište do komentářů! ;)
ABBA BAAB ABA BAB
Nobody


The fucking world, lies, power..

7. dubna 2015 v 17:05 | Nobody |  Moje názory
All readers! :3
Odpoutejte se, seďněte si..čtěte, hledejte mezi řádky, otevřete své oči...Vnímejte!

Zotročený svět drtitě škrtící naši svobodu, poskytující pocit absolutní volnosti.
Ocitli jsme se v kulatém akváriu, kde plaveme ryba za rybou, naše absolutní bytí bylo omezeno na pár litrů chemicky znečištěné vody. Jsme krmeni jedovatou potravou, lačně toužící po další dávce chemických sraček. Stala se z nás domestikovaná zvířata, která servilně lížou paty svým božským trýznitelům. Pod vlajkou míru, demokracie a družnosti jsme systematicky separováni. Jsou nám podstrkovány návody na štěstí, na dokonalou rodinu, vtíravě nás odnaučili žít náš život, vytvářet si vlastní hodnoty.
Žijeme pod vlivem satanských královen, slintající nad vidinou jejich života. Snažíme se přiblížit uměle vytvořené dokonalosti.

Pateticky lamentujeme nad démonem, který se usadil nad lidstvem. Plni nářků, sebelítosti lkáme na druhé, házíme špínu na naše druhy, jsme mistři pasivních revolucí. Ale nikdo z nás se není schopen ozvat.
Vyvstává nám praktická otázka: "Ale jak?" Jedinec nezmění svět.
Yes, my dear friends! Jako jedinec doopravdy ne.
Zapomněli jsme na to, že kdysi dávno jsme stáli bok po boku, bratr s bratrem, sestra ze sestrou. Plán našim milých přátel zcela vychází. Tímto zdravím mimo jiné drahé Ilumináty..
Zaměstnáni virtuální realitou, zásobováni uměle vyrobenými problémy, přestali jsme se soustředit sami na sebe.
JSME JEDINCI VE SKUPINĚ.
Zkuste na někoho spontánně promluvit..Budou si myslet, že jste "jiný."
Dokonale jiný ve vaší přirozenosti.



"Kdo je ta dívka stojící vedla vás? Všimli jste si té matky, která již nevydržela nápor tašek a padla k zemi? Vidíte toho člověka, který působí jako opilec, ale on právě umírá na infarkt?"
Loutka z lidského masa a kostí se potácí tam, kam jí pán říká. Mistrnými provázky jí nedovolí udělat svobodný krok. Ale najednou!...Jedna šlacha se odthla, kost upadla, maso se odlouplo...celá loutka se rozpadla. Věci dostaly nožičky a začaly se pohybovat. Společnými silami přethaly provázky a pán padl k zemi.

Svět je kurva zkaženej..ale má šanci..a ta je v nás..
Zaplašte svého vnitřního démona a pusťte ven anděla.. :)

Nobody! :3
Co si o tom myslíte vy?
NAPIŠTE DO KOMENÁŘŮ
Budu moc ráda, i ty, kdo jsi sem zabloudil náhodou, jen pár slov...

Zajímá mě váš názor, myslím si, že je o čem diskutovat...




The different diary...♥- "I ty, Brute?"

5. dubna 2015 v 14:11 | Nobody |  Deník člověka pozbývající současnost
♫♫ Hello my dear friends! :3

Obraťme se tváří ze dna a podívejme se do očí moderního světa!
Vítejte v mém lehce netradičním deníku, kde zhmotňuji své myšlenky do podoby písmových znaků konkrétní abecedy→ písmen! ;)
Tento příspěvěk jsem spojila s tématem týdne, doufám, že ho zde najdete..."Hledej smysl tam, kde zavládl chaos."
Příjemné počtení!
....Cesta brázděná křovím se zlatými trny....
( 5 .4. 2015- Neděle. )

"Zlo se třpytí na slunci a dobro zůstává ve stínu. Pravá podstata zůstává skyta několik let, řídíme se podle složité mapy, i když tajemství spočívá vedle nás→tiché, šedé a bezelstné."
Poznání pravé podstaty věcí, pravdivosti nebo-li hodnoty poznání a lži je od pradávna v moci filosofů→myšlenka, už tak jistá, nepopiratelná, sžitá, že jakýkoliv pokus o rozpor s obsahem této teze je již od počátku podrobován skeptickým soudům. Z tohoto již obecně platného faktu vychází další myšlenka→každý člověk je skrytým filosofem.
Možná, že tento výrok ubírá filosofii na hodnotě a váženosti, kterou si získala právě tím, že k poznání s kterým je spjato i povolení používat titulu filosof je dlouhou cestou, jejíž konec se zjeví jen některým ze zástupu čekajících myslitelů. Podstatou věci je fakt, že i když pomineme rozpor mezi těmito tvrzeními zůstává nám skutečnost, že každý člověk podléhá hloubce myšlení, neboť k tomu má vrozenou tendenci.
Jakýmsi výdobytkem moderní společnosti je potlačení proniknutí do pravé podstaty věcí, poznání charakteru osobnosti.
Lidé čím dál více podléhají předsudkům.
Představa, že školník, domovnice, uklízečka hloubají po nocích nad myšlenkami Platóna a potají, aby nebyli prozrazeni a nenarušili tak rutinní rozestavění společenských pravidel, proklouzávají na divadelní představení Shakespeara, je směšná.
Osamoceni bloudí ve svém ohraničeném, ale zároveň nekonečném vesmíru.
Vidí to, co nám zůstává pro všechnu faleš skryto.
Považujeme se za objevitele, zachránce, vědce, nejvyspělejší bytosti ve vesmíru, ale ztratili jsme jeden z nejdůležitějších smyslů→zrak!
Ale ne však v pravém slova smyslu. Můžeme mít ten nejdokonalejší zrak, ty nejlepší dioptrie, ale přesto zůstáváme slepí. Ve věčné představě, že školník nemůže být vzdělancem, že jedinou náplní života uklízečky jsou čistící prostředky.
"Černé brýle se skly zapomnění. Kalich přetékající nevědomím. Kdo je ta dívka, kterou potkáváte každý den?
Teze byly násilně obklíčeny, zastavěny hradbami- čáry života gumou smazány."

(Odkaz-http://hdnextyear.com/)
He believes, he is happy. He helps, he lives, he love.
!!HE PERCEIVES!!

Co říkáte na tento článek? Svěřte své názory, ukažte svou osobnost, projevte se!
Napiště do komentářů.
Řekni, jsi jiný? Dáváš na předsudky, nebo jsi vyhraněný individualista??
Tak co? "I ty, Brute?"
Nobody!:)

My first words... :3

4. dubna 2015 v 23:37 | Nobody
♫♫ Hello friends! :)

Nebudu se zdržovat dlouhými úvodními monology, kde bych servilně vychvalovala můj zbrusu nový blog.
Pravda je, že je to už několikátý pokus.
Můj literární plamen vášně se vždy rozhořel a zčista zhasl....Zfouknut dechem monotonního světa.

Tento blog bude o:
Nevím, o mých nápadech, které se mi zrodí v hlavě, nediktuji, jste na stránkách volnomyšlenkáře.
Byla bych ráda, kdyby Vás mé řádky zaujaly....Najděme společně něco krásného v prohnilém světě.

Omlouvám se za svou intekpunkci! → Dokonalost však neexistuje, že ne??
Pokud by někdo s něčím nesouhlasil, pište do komentářů...Miluju dynamické debaty stejně jako tabulku hořké čokolády.
Pokud budete souhlasit-Huráá- Pokud se vám tu bude líbit- Přijďte znovu-!

Pokud butete mít nápad, návrh na člávěk, jekož téma by vás zajímalo
→Piště do komentářů!

Zatím se s Vámi srdečně loučím :3

Nobody!♥



Kam dál